
Vitamin K – vitamín rozpustný v tucích. Je to obecný název pro skupinu vitamínů K1, K2, K3. Označení “K” je odvozeno od německého slova “Koagulation” (srážení krve, srážlivost). Byl objeven v r.. 1930 dánskými vědci. Je nezbytný pro funkci některých bílkovin, podílejících se na srážení krve a potřebný v procesu mineralizace kostí, buněčného růstu a metabolismu bílkovin cévní stěny. Není citlivý na teplo, ale podléhá změnám, působením silných kyselin a oxidantů.
Jak to je s vitamínem K?
Existují dvě, přirozeně se vyskytující, formy vitaminu K:
- vitamín K1 (fylochinón) – syntetizován rostlinami, využívaný při srážení krve
- vitamín K2 (menachinón) – produkovaný bakteriemi, má důležitou úlohu v nekoagulačných dějích (metabolismus a mineralizace kostí, buněčný růst a metabolismus buněčné cévní stěny.) Vyskytuje se v jiných orgánech jako v játrech a to ve vyšších koncentracích než fylochinón.
Jeho syntetická forma se nazývá vitamin K3 (menadión) – je vhodný jen pro zvířata (přidává se do zvířecích krmiv).
Přirozené vitamíny K1 a K2 jsou rozpustné v tucích a pro optimální vstřebávání potřebují přítomnost žluče a pankreatické šťávy. Vstřebává se v tenkém střevě. Nehromadí se ve větším množství v žádném orgánu lidského těla a proto je ho potřeba doplňovat denně v potravě.
Funkce vitamínu K
Vitamín K je v organismu využíván různým způsobem:
- je nezbytný pro srážení krve (syntézu protrombinu)
- potřebný k regeneraci kostí jestliže vstřebávání vápníku (syntéze osteokalcinu)
- pomáhá při trombóze věnčitých cév
- podporuje správnou funkci jater
- působí preventivně proti infekcím u dětí
- působí preventivně proti zhoubným nádorům
- podporuje dlouhověkost
Jeho správný účinek ovlivňují antibiotika, RTG záření, přebytek vitamínů A a E, alkohol a minerální oleje.
Kde vitamín K najdeme?
Nejvyšší koncentrace vitaminu K se nachází:

- tmavá listová zelenina – kapusta, špenát, zelený salát
- zelí, kysané zelí
- petržel
- brokolice
- oves
- žito
- pšenice
- sójové boby
- fazole
- zelený čaj
- kopřiva
- vejce
Nedostatek vitamínu K
Snížená srážlivost krve, krvácení z nosu, pokles počtu krevních destiček.
Nadbytek vitamínu K
Při případném nadbytku může nastat pocení, horečka, nechutenství, možná porucha krevního obrazu a alergické kožní reakce. I když je vitamin K rozpustný v tucích, v organismu je uchován jen v malém množství. Bez pravidelného denního příjmu je jeho zásoba rychle vyčerpaná, ale tělo si ho v tzv. cyklu vitaminu K dokáže recyklovat.
Rizikové skupiny
- pacienti užívající antagonisty vitaminu K (látky bránící účinku dané látky – například antikoagulancia)
- jednotlivci s onemocněním nebo významným poškozením jater
- jedinci s poruchami absorpce tuku
- ženy po menopauze
- novorozenci